|
|
Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.)
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce jsou Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.). Výsledky výzkumu ukázaly, že si rodiče všimli postižení svého dítěte v prvních třech letech života dítěte, kdy se u dětí začali objevovat problémy související s poruchou autistického spektra. Rodiče se shodli na tom, že pro ně v této době bylo nejobtížnější vyrovnat se s postižením jejich dítěte a s projevy tohoto postižení. Většina rodičů také uvedla, že se těžko a velmi dlouho se vyrovnávali se sdělením diagnózy. Podle rodičů jim mohou nejvíce pomoci informace od odborníků, kontakt s rodiči dětí s podobným postižením, podpora, pomoc okolí, naděje, kontakt na organizaci, která by jim mohla pomoci a praktické rady a návody, jak s dětmi komunikovat a rozvíjet je. Pro rodiče dětí s tímto postižením je velmi důležitý kontakt s rodiči podobně postižených dětí. Za největší problémy poruch autistického spektra rodiče považují problémy v komunikaci, neschopnost socializace, stereotypní chování, hyperaktivitu, možnost sebezranění, změnu nálad, ale také neproniknutelnost světa dětí s poruchou autistického spektra. Podle názoru některých rodičů nebyla diagnostika jejich dětí v pořádku. Autismus nebyl u jejich dětí lékaři rozpoznán a specializované diagnostické vyšetření si museli rodiče zajistit sami. U některých dětí byly poruchy autistické spektra zachyceny praktickým lékařem pro děti a dorost, který jim doporučil návštěvu dětského psychiatra, kde proběhla diagnostika. Rodičům v těchto případech nebyl dán lékaři prostor pro otázky a také se jim nedostalo příliš mnoha informací týkajících se postižení jejich dětí. Důležité informace si rodiče vyhledávali sami na internetu nebo v odborné literatuře. Některým rodičům také nebyly lékaři dostatečně vysvětleny poruchy autistického spektra. Informace o důsledcích tohoto postižení získali až od speciálního pedagoga, psychologa nebo od pracovníků organizace poskytující sociální služby dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům. Navíc některým z těchto rodičům nebyl předán ani kontakt na organizaci, poskytující péči či poradenství dětem s tímto typem postižení. Většina rodičů hodnotí přístup lékařů k jejich dítěti jako negativní. Děti s poruchou autistického spektra dochází nejčastěji k dětskému psychiatrovi, některé také k dětskému neurologovi. Lékař podle názoru rodičů komunikuje pouze s nimi a na dítě se vůbec nezaměřuje. Jen polovina rodičů však informovala lékaře o tom, jakým způsobem může s jejich dítětem komunikovat. Rodiče se s dětmi na návštěvu lékaře připravují většinou pomocí fotek a obrázků, které znázorňují návštěvu lékaře nebo její jednotlivé kroky. Hospitalizace dítěte s poruchou autistického spektra probíhala nejčastěji s matkou, která ji hodnotí jako standardně probíhající, během níž nemusela řešit žádný problém. Zdravotničtí pracovníci komunikovali především s ní a snažili se respektovat návyky dítěte.
|
|
|
Postoj studentů oboru Všeobecná sestra k vlastním komunikačním dovednostem
DRÁBIKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá komunikačními dovednostmi studentů oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dobré komunikační dovednosti jsou jednou ze základních podmínek nejen pro úspěšné studium, ale jsou nezbytné zejména pro všechny pomáhající profese. Profese všeobecné sestry se vyznačuje nejen odbornými ošetřovatelskými dovednostmi, ale je pro ni specifický úzký vztah k pacientovi. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozčleněna do tří celků. První část je věnována všeobecné komunikaci, popisuje jednotlivé prvky komunikačního procesu, funkci komunikace a verbální a neverbální komunikaci. Druhá část se zabývá komunikací ve zdravotnictví, která je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Třetí část je věnovaná výuce předmětu Komunikace ve zdravotnictví. Tento předmět je vyučován na počátku studia v obou semestrech prvního ročníku. Pro výzkum v této práci byl zvolen kvantitativní způsob šetření formou dotazníku. Dotazníky byly rozdány studentům druhého a třetího ročníku prezenční formy studia. Výsledky z dotazníkového šetření byly graficky znázorněny a vyhodnoceny v diskuzi. V této práci byly stanoveny dva cíle. První cíl: zjistit postoj studentů oboru Všeobecná sestra k vlastním komunikačním dovednostem a k tomuto cíli byla stanovena hypotéza H1: Studenti oboru Všeobecná sestra považují své komunikační dovednosti za dobré. Druhým cílem bylo zjistit, zda studenti využívají komunikační dovednosti získané v hodinách předmětu Komunikace ve zdravotnictví v ošetřovatelské praxi. K tomuto cíli byla stanovena Hypotéza H2, která zní: Studenti využívají získaných komunikačních dovedností ve výuce komunikace v ošetřovatelské praxi. Zjištěné výsledky by mohly sloužit jako podnět pro vyučující předmětu Komunikace ve zdravotnictví.
|
host ::
RSS.